Prasklá zubní sklovina a dýchání: co je potřeba vědět

Když se prasklá zubní sklovina objeví jako poškození vnější vrstvy zubu, která normálně chrání před bakteriemi a mechanickým opotřebením, lidé často myslí jen na bolest při kousání nebo citlivost na teplé a studené nápoje. Co ale mnohým uniká, je souvislost s dýchacím ústrojím. Jaký vliv může mít poškozený zub na váš dech?

Co je prasklá zubní sklovina a jak k ní dochází

Sklo je nejtvrdší část zubu, tvoří asi 80% jeho objemu. Prasknutí vzniká při úrazu, špatném skusu, nebo dlouhodobém působení kyselých látek po jídle. Často se jedná o mikrotrhliny, které jsou na první pohled neviditelné, ale postupně se rozšiřují.

Mezi časté spouštěče patří:

• silné kousnutí tvrdých potravin, jako jsou ořechy nebo led
• špatně padnoucí výplně a korunky
• častá konzumace kyselých nápojů (soda, citrusy)
• nedostatečná ústní hygiena, která vede k demineralizaci

Jakmile sklovina praskne, pod ní se skrývá dentin a někdy i pulpální tkáň, což otevírá vstupní bránu pro bakterie.

Jak poškozená sklovina mění ústní mikroflóru

Na rozbitém místě se snadno usazují bakterie Streptococcus mutans hlavní původce zubního kazu, která přeměňuje cukry na kyseliny. Tyto kyseliny dále narušují zubní strukturu a mohou proniknout až k pulpální tkáni.

Stejně tak se může rozvinout zubní kaz lokální infekce, která se šíří pod dentin a může dosáhnout pulpálního prostoru. Infekce pulpálního prostoru často vede k zánětu a tvorbě hnisu, což může ovlivnit i okolní dásně.

Rozšířená bakteriální kolonizace na dásních okrajích vyvolává parodontitidu zánětlivé onemocnění dásní, které může vést k úbytku kostní hmoty kolem zubu. Parodontitida je pak úzce spojena s respiračními infekcemi.

Vliv poškozených zubů na dýchací soustavu

Propojení úst a dýchacích cest není jen anatomické - je to i mikrobiologické. Když se v ústech rozvíjí nebezpečná bakteriální flóra, část organismů se může dostat do dýchací soustavy systému zahrnujícího nos, hrtan, průdušnice a plíce během normálního dýchání nebo při počasení.

Studie z roku 2022 ukazují, že lidé s chronickými infekcemi dásní mají o 33% vyšší výskyt respiračních infekcí např. bronchitida, sinusitida nebo zápal plic. Bakterie se tak mohou dostat až do plic a vyvolat zánět, což vede k dušnosti, sípání nebo častému kašli.

Když se infekce šíří, imunitní systém může být přetížen. To zvyšuje riziko hypoxie nedostatečného zásobení těla kyslíkem, což se projevuje únavou a zhoršeným sportovním výkonem.

Jaké příznaky dýchání můžete pocítit

Ne každý si hned všimne, že jeho potíže s dýcháním souvisí se zubem. Přesto se u lidí s prasklou sklovinou častěji objevují:

• častý suchý kašel, zvláště večer
• pocit, že se vám „háže“ v krku po jídle
• zápach z úst (halitóza), který se zhoršuje po jídle
• časté nachlazení a sinusitidy
• sípalý dech nebo dušnost při lehké fyzické aktivitě

Pokud se tyto příznaky objeví souběžně s bolestí zubů nebo citlivostí, je čas navštívit zubní ordinaci.

Prevence a léčba - co můžete udělat

Nejlepší strategie je předcházet poškození skloviny:

1. Omezte konzumaci kyselých a sladkých nápojů; pokud je pijete, vypláchněte ústa vodou.
2. Čistěte zuby dvakrát denně fluoridovou pastou a používejte dentální nit pro odstranění plaketu mezi zuby.
3. Pravidelně (každých 6měsíců) navštěvujte zubaře na kontrolu a profesionální čištění.
4. Při kouření zvažte odvykání - kouř zvyšuje riziko jak zubního kazu, tak respiračních onemocnění.

Pokud už prasklá sklovina existuje, existuje několik možností:

• Oprava mikrotrhlin - aplikace speciálního dentálního tmelu, který uzavře díru a zabraňuje vstupu bakterií.
• Vážnější poškození vyžaduje kronu nebo vložku, čímž obnoví pevnost a estetiku.
• V případě, že infekce zasáhla pulpální tkáň, může být nutná endodontická léčba (kořenová ošetření).

Po úspěšné léčbě je důležité sledovat ústní hygienu, aby se infekce nevrátila a dýchací systém zůstal v rovnováze.

Co dělat, když už máte potíže s dechem

Pokud se u vás objeví dlouhodobý kašel, sípání nebo pocit dušnosti, nejprve konzultujte praktického lékaře, aby vyloučil primární plicní onemocnění. Poté se obraťte na zubaře, který prověří stav zubů a dásní.

V některých případech pomáhá prostěradla na ústní dýchání speciální nástroj, který podporuje časté polykání a tak snižuje množství bakterií, která se dostává do hrtanu. Kombinace lokální zubní terapie a systemické antibiotika (pouze po doporučení lékaře) může výrazně zrychlit zotavení.

Nezapomeňte také na dostatek tekutin a na vlhčení vzduchu v místnostech, kde spíte. To pomáhá snižovat podráždění sliznic a podporuje přirozenou obranyschopnost dýchacích cest.

Komparativní přehled